O nás

Podstata problému

Není potřeba se rozepisovat o tom, proč by měly být dešťé pralesy chráněny, takže jen pár faktů:
1) Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. A zdaleka ještě potenciál nekončí.
2) Zásobárna uhlíku, kácení pralesů zvyšuje hladinu CO2 v ovzduší
3) Deštné pralesy jsou prostě něco neuvěřitelného, zelené moře se stromy, které jsou staré až 1000 let
4) Od roku 1920 do roku 2019 bylo zlikvidováno zhruba 50% dešťných pralesů po celém světě

Evropa, USA i velká část Asie jsou velice bohatá místa, stejně jako běžní lidé jsou přebohatí, jen si to neuvědomují. Oproti tomu oblasti dešťných pralesů leží v zemích, které jsou opravdu chudé a lidé v těch oblastech řeší především vlastní přežití.
Podobně je na tom celý Ekvádor a z toho pramení podstata problému. Ekvádorská vláda, stejně jako každý jiná potřebuje krmit občany aby byla znovu zvolena. Ekvádor nemá rozvinutý průmysl a tak těží a exportuje především zemědělské produkty, dřevo a ropu.
Ropa je bohužel hlavně pod dešťnými pralesy, což je dvousečné, protože pokud se rozhodnou těžit ropu, těží zároveň také dřevo.
Vláda tedy stojí před sofiinou volbou. Buď bude chránit pralesy, nebo krmit lidi. Vládu zajímá krátkodobý horizont. Z logiky věci vláda nemá sebedestruktivní sklony a tak krmí lidi na úkor dešťných pralesů.

Řešení

Byznys. Ano opravdu. Asito zní neekologicky, ale pouze byznys model ve kterém žijeme všichni dokáže přírdu ochránit. Žádní hypíci ani nátlakové vyděračské pseudo ekoorganizace. Vlády rovníkových oblastí potřebují prostředky k přežití, tak jí je dáme prostřednictvím výkupu částí dešťných pralesů optimálně v okolí již existujících rezervací.
Netýká se to pouze Ekvádoru, ale i Brazílie a dalších zemí. Následně vládu požádáme o přiřazení těchto parcel k již vládou chráněné části pralesa. V případě, že nebude souhlasit, nic se neděje, protože v tu chvíli již bude existovat pozemek zajištěný vlastickým právem (tedy v majetku nadace)
a firmy si rozmyslí, jestli budou drancovat majetek jiné firmy. Máme zde právníky, soudy atd.

Tímto způsobem Ekvádorská vláda dostane to co potřebuje, to znamená že bude moci krmit lidi a zároveň budou lidi šťastní, že země podporuje ekologii.
USA a Evropa bude nadšená, že se nekácí dešťný prales, vdci budou mít prostor pro studium léčiv atp. Protože jim umožníme přístup a těžaři budou mít smůlu.
Prales zůstane pro další generace a my se v rozvinutých částech světa neudusíme.

Plán je opravdu jednoduchý. Protesty po celém světě nemají žádný smysl, smysl má pouze tvrdé obchodní řešení. Přivazováním ke stromům se nic nevyřeší hippíci nic nevyřeší, my ano.
Ač se může zdát, že je projekt zaměřen na dárce z oblasti velkých společností, není tomu tak. Naopak je zaměřen především na obyčejné lidi, malé dárce kteří jsou ochotni přispět třeba
1USD, protože v tom je obrovská síla. Tisíce lidí jsou ochotny přidat se k záchraně dešťných pralesů, ale také nemají ohromné sumy, aby to dokázali ovlivnit. Mají jen málo, ale mohou s tím udělat hodně díky nám.
Velké “ekoogrganizace” často kalkulují s nějakou minimální částkou, kterou přijímají. My nic takového nemáme, lze přispět od 1USD až po jakkoliv velkou částku a každá taková částka má smysl.

Samozřejmě že nejprve musíme pracovat s nějakou startovací částkou, za kterou se dají pozemky koupit a ta je vyčíslena na 3 hektary. Nelze kupovat 1m2, vždycky pracujeme minimálně s jedním hektarem a “cena stromů” je vypočtena podle hustoty zalesnění na právě 1 hektaru.
Takže když si “kupujete” strom, nemůžete počítat s tím, že půjdeme a koupíme strom, to není bohužel možné. Až když se vybere suma odpovídající nejmenší možné jednotce, která lze koupit a zanést do katastrálních map, bude ten 1 strom, který jsem podpořili, zakoupen v rámci celého “balíku”